Praha, 1. října 2008 - Podle nejnovějšího Indexu transparentnosti realitního trhu společnosti Jones Lang LaSalle je „nová Evropa“ v čele vývoje transparentnosti v porovnání s jinými perspektivními trhy.

Index transparentnosti sleduje dostupnost informací a přehlednost obchodních transakcí formou průzkumu, který je prováděn každé dva roky. Transparentnost trhu hodnotí Jones Lang LaSalle na základě souboru otázek, týkajících se všech aspektů fungování realitních trhů. Podle odpovědí jsou jednotlivé země bodově ohodnoceny a zařazeny do pěti různých úrovní.

Z tohoto průzkumu vyplývá, že mezi trhy „nové Evropy“ vede Česká republika a Polsko, neboť obě tyto země se od posledního průzkumu provedeného v roce 2006 přesunuly z úrovně „polo-transparentní“ na úroveň „transparentní“. Rumunsko, Ukrajina a Rusko také patří mezi trhy, které se ze všech světových trhů nejvíce zlepšily z hlediska transparentnosti. Kromě toho tento průzkum vyzdvihuje sedm nováčků, včetně Estonska a Lotyšska, kteří již dosáhli vysokého hodnocení a byli zařazeni do úrovně „polo-transparentní“.

Karina Kreja, analytička týmu World Winning Cities společnosti Jones Lang LaSalle, uvedla: „Stabilní pokrok z hlediska transparentnosti v rámci celé „nové Evropy“, který probíhá v posledních dvou letech, je úzce spojen se sílou globalizace, která nutí investory, aby překračovali hranice při hledání vyšších rizikově upravených výnosů. Zatímco členství v EU napomohlo dalšímu zlepšení transparentnosti v před-přístupových i přístupových státech střední a východní Evropy, Rusko a Ukrajina zaznamenaly významné změny díky institucionalizaci a internacionalizaci svých trhů.“

Tento index poskytuje precizní rámec pro porovnávání úrovně transparentnosti realitních trhů v „nové Evropě“ s jejich západoevropskými nebo globálními protějšky. Tento index ukazuje, že 15 trhů v „nové Evropě“ postupuje rychlým tempem a že tyto trhy začínají dosahovat úrovní transparentnosti v západní Evropě, přičemž 10 zemí je nyní klasifikovaných jako „polo-transparentní“.

Karina Kreja dodala: „Náš průzkum vyzdvihuje význam členství v Evropské unii, a to jak u před-přístupových států, tak i u přístupových států. Například v Polsku a České republice měl vstup do EU významný vliv na regulatorní a právní normy v obou zemích. Objemy investic do nemovitostí v roce 2006 i 2007 překročily 5 miliard EUR v porovnání s 340 milionů EUR v roce 1999. Rumunsko, které do EU vstoupilo v roce 2007, vykázalo v našem posledním průzkumu největší zlepšení v rámci „nové Evropy“ a zvýšilo transparentnost v oblastech vlastnického práva k pozemkům, územního plánování a stavebních předpisů, což vedlo k tomu, že se posunulo směrem nahoru na úroveň „polo-transparentní“. Bulharsko, podobný nováček v tomto indexu, které má nyní z hlediska transparentnosti o něco málo lepší výsledky než Rumunsko, dosahuje po vstupu do EU pozoruhodné rychlosti v provádění skokových změn v regulatorním a podnikatelském prostředí.“

Tyto výrazné posuny v transparentnosti lze také připisovat rychlému hospodářskému růstu, který byl na několika trzích zaznamenán. Silné domácí podpůrné faktory, například institucionalizace a internacionalizace trhů, k níž došlo v Rusku a na Ukrajině, způsobují nárůst zájmu ze strany mezinárodního realitního společenství. Ruský trh má v posledních dvou letech vůdčí pozici z hlediska transparentnosti a tuto změnu, stejně jako v případě Ukrajiny, lze především připisovat vzniku veřejně kótovaných realitních společností. Rusko samotné zaznamenalo v první polovině roku 2008 zvýšení objemů investic o 240 %.

Zatímco tyto země postupují dále k západoevropské úrovni transparentnosti, dvě země v nové Evropě – Turecko a Kazachstán – zůstávají na úrovni „nízká transparentnost“, přičemž Bělorusko je zařazeno do nejnižší kategorie „neprůhlednost“. Turecko zaznamenalo určité zlepšení transparentnosti, přestože si již v roce 1999 zajistilo postavení země jednající o vstupu do EU. Pochybnosti ohledně zákonů o zahraničních investicích do nemovitostí oslabily důvěru a v důsledku toho přímé zahraniční investice do nemovitostí klesly. Kazachstán má relativně nejasný trh s nemovitostmi, avšak mezinárodní zájem realitního společenství by měl přinést změnu v rámci jeho tržních principů a vynutit si v oblasti transparentnosti pokrok.

Země s přední pozicí z hlediska transparentnosti v rámci „nové Evropy“ rychle dohánějí vyzrálé trhy západní Evropy, avšak stále je zde velký prostor pro zlepšení. Pro dosažení další podstatné změny bude zapotřebí ve většině zemí „nové Evropy“ provést významné úpravy v oblasti základních charakteristik trhu a regulatorních prostředí, včetně předpisů o územním plánování a stavebních předpisů a včetně daní z nemovitosti.